Lidé v Čechách: ,,V Thajsku nemůžeš nelegálně pracovat, ani dobrovolničit, přísný zákaz všeho, dostaneš se do vězení a už jen tak nevylezeš…
V Thajsku na policejní párty 😂😂😂
Policajt: ,,Tohle je Darja, češka, která na mém statku dobrovolničí. Libí se ti u nás?“
Já: ,,Ano!“
On: ,,A co Thajcí muži?“
Já: ,,Ano…“
On: ,,Jsi svobodná?“
Já: ,,Ano…!“
On: ,,Super, tak chlapi policajti, kdo z váš je také svobodný? Hm….Je jich tu hodně!
Tak si můžeš vybrat.“
Já: ,,Nemůžu jít raději do vězení?“ 😂😂😂
No do vězení jsem se nakonec dostala, ale jenom jako turista, takže si mě tam nenechali, ikdyž jsem chtěla. 😂 Napochodovali jsme si to tam s kamarády, nikdo nikde. Tak jsme vlezli cely, vyšetřovací vazby i kanceláří. Asi po půl hodině za námi přišli, něco thajsky mile řekli a odešli a my si vesele po policejní stanici stále procházeli dál 🙂
Každopádně moje první zastávka bylo město Krabi, kde je to trošku turistické, ale najdou se tu krásná místa, kde se cítíte trošku jako na jiné planetě. Co říkáte? Mars nebo Venuše? 😍
Dostala jsem se sem díku mému prvnímu couchsurferovi. Rus, který si v Thajsku nomáduje nějaký pátek a procestoval v Asii už několik zemí. Je to typický ajťák, moc toho nenamluví, hezky vás poslouchá, když něco řekne, zíráte, protože je chytrej a směje se vaším vtipům, takže má super smysl pro humor 😂 a je vám s ním zkrátka fajn!
Už si neumím představit, že bych někam vyrazila jako turista a snažila se všechny ty krásná místa googlovat. Za prvé bych je všechny stejně nenašla, byla bych naštvaná, že něco přehlédla a vztekala bych se, že mi to trvá déle, než google mapy říkají. 😂
Přidala se ke mně holčina z Filipín, kterou jsem potkala v Malajsii.
Ona: ,,Kam půjdeme dnes?“
Já: ,,Ráda se ztrácím. „😍
Nejlepší spontánní způsob jak vyrazit za dobrodružstvím. Když nevíte, jenom se zvedněte a jděte! My jsme narazily na netypický dům, který měl na zdi polepený žabky (boty). Obrazy a další umělecké výtvory všude vystavené a otázka, půjdeme dovnitř nemusela být ani vyslovena, už jsme tam obě byly.
Tento božský komplex, z kterého se nakonec vyklubal i hotel, vlastnil thajský umělec Boonkasem Kowsanti Andaman. Dokonce ho Česká republika pozvala, aby měsíc cestoval a krásu naší zemi namaloval. Byl z nás tak nadšený, že i nás v minutě zachytil na menší plátno, které sebou stále teď tahám 😂
V ten samý den jsme narazily na Rusa, který jinak než rusky neuměl. Jediné co jsem mu rozuměla bylo děvenko pojď, a večer masáž u mě v hotelu 😀 Dostala jsme každá od něj přívěšek, asi pro stěstí. No nenosím ho, protože já už svůj náramek na ochranu mám 🙂 Tak kdo mě hezky nasdílí a pošle adresu, má ho mít, ostatní budou v pořadí, po cestě toho určitě ještě hodně najdu 😍
Po pár dnech prozkoumávání okolí jela kámoška to turistického Phuketu. Jelikož jsem neměla žádné plány tak jsem vyrazila s ní, ikdyž jsme se nakonec rozdělily. Ona nemocná se šla do hostelu léčit a já našla další couchsurfuring. Tento byl velmi zaneprázdněný a první večer mě vzal se koukat jak hraje fotbal (fotbal nesnáším 😂) Druhý den jsem si stopla mladého motorkáře s kterým jsem nakonec krásu ostrova projela.
Večer na mě nemoc taky dolehla a druhý den jsem se šla se léčit to hostelu 😀 První hostel, který jsem si za celou dobu pro sebe zarezervovala, že budu aspoň den sama. Večer jsem se seznámila s fajn holčinou a druhý den s ní vyrazila relaxovat do méně rušné části Thajksa – Khao Lak. Věřte 2 dny se válet na pláži a chřipku to vyléčí! 🙂
Když jsem pak byla zdravá jako rybička, našla jsem si dalšího místního chalana, který mi ukázal tajná místa, jako tento národní park. Nekrásnější voda, mořské dolary na dně vody, nikde ani noha. Nádhera!😍😍😍
On: ,,Kam budeš pokračovat zítra?“
Já: Vůbec nemám tušení, chtěla jsem nějaké dobrovolničení, ale nic jsem nenašla, tak půjdu na stopa a uvidíme..
O pár hodin později jsme byli ve food marketu. Viděla jsem tam holčinu s tričkem – volunteer.
A slovo dalo slovo a její kamarádi druhý den jeli na krásný ranč mezi hory. Zavolala jsem, že přijedu a bylo to. ( hold někdy, když se usilovně snažíte, to nejde, tak chvilku oddychněte a ono to správné přijde)😍
2 týdny lehkého pracování. Dělala jsem baristku, uklízečku, kuchařku i recepční. Zkrátka vše, co bylo zrovna potřeba. Bylo nás tam hodně, takže jsme se střídali Naučila jsem se vařit nějaké speciality, vařila pro cizince thajské jídlo (prý chutnalo) a dokonce ochutnala jejich šilené pochutiny. Například talíř s mravenci a jejich vajíčky nebo med z lesa se včelami a jejich larvami. Pro thajce je to vzácná delikatesa, která by v restauraci stála v přepočtu 800Kč. No dobrý to nebylo, ale jako Yeswoman budu ochutnávat hold vše, co mi kdo nabídne. ( Durian jednou stačil, děkuji )
Po skoro měsíci v Thajku bylo na čase se vrátit do Malajsie, kde už mi psali z produkce, že mě konečně budou potřebovat. Vyrazila jsem tedy na poslední noc opět do Krabi, kde sama z noční procházky na večeři, se vyklubala lehká párty, na které jsem se seznámila s populární místní kapelou. 😍Na song co se libí mě, můžete mrknout zde: https://www.youtube.com/watch?v=sd0YUmrB8Rs
Následně mladý (20let) švýcar mě pozval do dalšího klubu za jeho kamarády a později z něj vypadlo, že chce něco víc, než být milej novej kamarád. Ano, jako samo-cestovatelka dostávám nabídky často a myslím, že na konci mé cesty vydám celosvětový průzkum, po jaké době se muž zeptá ženy, zda chce sex, zatím je rekord 1 minuta 😂
Každopádně chlapec měl se mnou smůlu a vyrazila jsem raději zpět pěšky do hostelu. Cestou domů mi zastavil Jack Sparrow, lehce navátý. Jeho povinnost je nenechávat mladé slečny chodit samotné po ulici a trval na tom, že mě hodí. Takže, jak ve filmu superman, přilétnul, tak tady pirát mě odvezl na vrátnici hostelu a odjel.
Pozitivní zpráva pro všechny ženy. Super-hrdinové existují! 😂 A tak moje Thajské dobrodružství končí a Malajská filmová kariéra začíná. 😀 (no, rychle skončila, jak začala, ale i to se počítá) 😂oooo Yes! 😍
Žádný komentář