On: Tak mi o sobě něco řekni!
Já: Ráda se směju a ještě raději se mám, když ostatní rozesměju. Občas si hraju na klauna nebo herečku. Hodně sním a ty sny si plním.
A přesně o tomhle bylo i město Kuala Lumpur.
Kuala Lumpur je město do kterého jsem se během 14 dní zamilovala. Připomíná mi trošku Londýn. Akorát místo Britů jsou všude Malajci, Indové a Číňané. Všichni tady pospolu v míru žijí a respektují. Doufám, že jim to vydrží! Každý den nějaké akce, v baru mají holky pití zadarmo, hodně kultury a hlavně street food marketů. Je to vážně cool město na žití. Něco si vyděláte, dobře se najíte, spoustu zajímavých lidí potkáte a létat po Asii za kačku můžete. Takže pokud jste městský tip, Kuala Lumpur je za mě top!
Můj první couchsurfer byl ze Sýrie – Morhaf. Šíleně zajímavý týpek, který během války byl v čele demonstrací, párkrát ve vězení, oběť mučení, má několik kamarádů zavražděných. On se s rodinou nakonec odstěhoval do Saúdské Arábie, aby vůbec přežili. Ani tam to není pro ně jednoduché, ale aspoň je nikdo nebombarduje. I když tam žijí několik let, stále je budou brát jako přistěhovalce. Takže poloviční plat, roční poplatky za každého člena rodiny a když chtějí vycestovat ,každý rok se musí vrátit, jinak jim propadne vízum a budou muset opustit zemi na věky. Jejich pas je velmi rizikový, i když je duší cestovatel, má magisterský titul a pro ostatní by se rozdal, o cestě kolem světa či letět do Ameriky nebo Evropy, zatím může jen snít.
Jeho kamarád, další úžasný človíček – Nasser (vtipné jméno,že?) je původem Z Eritrie (Afrika), kde právě také probíhá válka, ale narodil se v Saudi. V KL studuje poslední rok magistr a pak? Kdo ví. Zpátky nechce, protože je tam braný jako cizinec, v Africe je válka, v Malajsii je těžké dostat pracovní víza.
Když jsem poslouchala jejich příběhy, tak si člověk vážně uvědomí, že kde se člověk narodí, na tom opravdu záleží. Ano, to že jsem Češka, je pro mě jednodušší. Takže i pro vás (Evropany), tak přestaňte říkat, že něco nemůžete, protože můžete. To oni nemůžou… (legálně). 🙁
Strávili jsme spolu skoro 14 dní plné smíchu.
Jeden večer jsme zavítali do místního hostelu za jeho kamarády. Dali jsme grilovačku, turnaj v ping pongu, naučila jsem se novou karetní hru bullshit a roztančila a naučila několik lidí chicken (duck) dance. Zjistila jsem, že ve světě není tak známý a všichni ho milují. 😀
Bylo mi s nimi strašně fajn a jeli jsme i na výlet za město. Prostě koupačka a pohodička. Večer mě ale zase čekala místní specialitka. Rybí oko. Nic nejnechutnějšího jsem zatím nejedla. Doufám, že po mravencích, včelách a dikobrazu, můj list: Jídlo,co fakt už nechceš zkusit znova, nebude dlouhý. 😀
Oni: Jaký je jeden z tvých snů?
Já: Stopnout a letět balónem.
A ono se to za pár dnů konečně stalo! Festival balonu byl blízko nás a tak jsme s moji bláznivou Jahu vyrazily, která se náhodou v KL taky objevila. Cíl byl jasný, tak jsme oslovily každého majitele ( teď máme hodně známých s balóny) až nakonec (samozřejmě klaunský balón) vlastnili bratři Slováci a ti nám řekli: ,,ANO holky“! Ale byl to jen kousek, takže věřím, že se po cestě ještě nejméně jen balón objeví! Ale myslím, že bych se ke klukům jako maskot hodila, co myslíte? 🙂
Ti co mě na instagramu a stránkách sledujete, tak už dobře víte, že moje bláznivá Jahu dostopovala do KL a tak jsem se k ní a jejímu dědečkovi z couchsurfingu přidala. Byl to skvělý týden, při kterím jsen načerpala energii na další cesty. ( věřte, že je to občas potřeba, hlavně před cestou do Indie, teď jsem za to taaaak ráda :D)
Během mých 14 dní jsem se zúčastnila natáčení malajsko – britského seriálu. Proto jsem se do Malajsie vrátila, vydělat pár kaček. Byla jsem britská sekretářka. Jedna scéna se dokonce natáčela v bazénu. Řeknu vám, lepší práci jsem fakt neměla. Hodně jsem se nasmála a být placená za to, že se čachtáte v bazénu, to chceš! 😀
Natáčet v Malajsii – Checked!
Sice mi nabídli více dní, ale až v dubnu a já už se trošku v KL nudila a chtěla dělat něco užitečnějšího, než se jenom flákat. Tak jsem napsala na pár dobrovolnictví a odepsali mi z Indie, že nutně hledají učitele. Je to země, která podle mě vzdělaní dětí potřebuje skoro nejvíce. Letenky z KL byly opravdu levné, tak bylo rozhodnuto. Výzva stát se učitelkou v Indii – přijata!
Jak to teď v Indii probíhá? Sleduj mě na sociálních sítí a zjistíš, že jen tak tak přežívám. 😀 😀 😀 Viz příběh na této fotce 😀
Žádný komentář